|
| |
|
|
Krize veřejného prostoru a pokusy o jeho revitalizaci
Andělová, Tereza ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Práce s názvem Krize veřejného prostoru a pokusy o jeho revitalizaci se pokouší analyzovat veřejný prostor z pohledu urbánní antropologie a sociologie a přiblížit roli sémiotiky v této problematice. Tematizuje krizi veřejného prostoru, snaží se odhalit její příčiny a nastínit možná řešení. Vymezuje se proti modernistickým konceptům města, které odhlížely od lidského aspektu, a naopak se soustředí na každodenní život člověka v městském prostředí. Poukazuje na nutnost prolínání nejrůznějších oborů, které se zabývají problematikou veřejného prostoru, a přístupu k městu jako celku. Všímá si oboustranného vztahu prostoru a člověka; utváření identity jedince a charakteru společnosti na základě prostředí, které ho obklopuje a zároveň možnost každého spolupodílet se na změnách nejen svého okolí, ale i vzorců myšlení a vnímání. Práce se nejprve věnuje problematice definice veřejného prostoru, představuje zásadní teoretická díla zabývající se jeho vznikem a krizí, následně detailně popisuje charakteristiku města a rozebírá požadavky kladené na kvalitní prostory, všímá si také ohrožujících tendencí. V rámci snahy o revitalizaci poukazuje na zásadní směry občanského či uměleckého aktivismu, i současné snahy institucí po zkvalitnění městského prostředí.
|
|
| |
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
|
|
Koloniální nemovité dědictví a obrazy města ve východní Asii: Případová studie Kóbe a Inčchonu
Zimt, Alexandra ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá studiem dvou bývalých smluvních přístavů, japonského Kóbe a jihokorejského Inčchonu (Čemulp'a), v návaznosti na práce Jennifer Robinson (2006), která prosazuje budování společenskovědní teorie na základech případových studií tzv. "obyčejných měst". Tato studie využívá techniku "bricolage" s použitím různých sub-disciplín socio-kulturní antropologie a výzkumných metod, a zaměřuje se na nemovité pozůstatky koloniální éry v obou městech a na to, jaké obrazy vyvolávají. Díky tomu prohlubuje vědecké poznání o etnografiích tzv. "pocitových krajin" (sensescapes) a post-kolonialismu. Tato práce rozšiřuje vědecké poznání v oblasti urbánní antropologie: zkoumá formování osobních mentálních obrazů města u jeho obyvatel, emické percepce "nebezpečí" a "stáří" v souvislosti s městským prostorem a infrastrukturou v současném Japonsku a Jižní Koreji, a diskutuje relevanci post-koloniálních sensitivit pro utváření obrazu místa. Klíčová slova: urbánní antropologie, socio-kulturní antropologie, kolektivní paměť, city branding, obraz města, post-kolonialismus, settler urban heritage, Japonsko, Jižní Korea
|
|
| |
|
| |
|
|
Krize veřejného prostoru a pokusy o jeho revitalizaci
Andělová, Tereza ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Práce s názvem Krize veřejného prostoru a pokusy o jeho revitalizaci se pokouší analyzovat veřejný prostor z pohledu urbánní antropologie a sociologie a přiblížit roli sémiotiky v této problematice. Tematizuje krizi veřejného prostoru, snaží se odhalit její příčiny a nastínit možná řešení. Vymezuje se proti modernistickým konceptům města, které odhlížely od lidského aspektu, a naopak se soustředí na každodenní život člověka v městském prostředí. Poukazuje na nutnost prolínání nejrůznějších oborů, které se zabývají problematikou veřejného prostoru, a přístupu k městu jako celku. Všímá si oboustranného vztahu prostoru a člověka; utváření identity jedince a charakteru společnosti na základě prostředí, které ho obklopuje a zároveň možnost každého spolupodílet se na změnách nejen svého okolí, ale i vzorců myšlení a vnímání. Práce se nejprve věnuje problematice definice veřejného prostoru, představuje zásadní teoretická díla zabývající se jeho vznikem a krizí, následně detailně popisuje charakteristiku města a rozebírá požadavky kladené na kvalitní prostory, všímá si také ohrožujících tendencí. V rámci snahy o revitalizaci poukazuje na zásadní směry občanského či uměleckého aktivismu, i současné snahy institucí po zkvalitnění městského prostředí.
|
|
|
Apropriace ve veřejném prostoru jako způsob zkvalitnění života ve městě: na příkladu z Prahy
Klodnerová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem procesů apropriace ve veřejném prostoru. Jedná se o analýzu vycházející z urbánní antropologie, jejímž cílem je poukázat na to, že některé apropriativní taktiky mohou přispět ke zkvalitnění života ve městě. Hlavní teoretický zdroj poskytuje přístup francouzských myslitelů, jakými jsou Marc Augé, Michel de Certeau a Henri Lefebvre, jenž spojuje především zájem o člověka, jako každodenního uživatele, ale také tvůrce veřejného prostoru. Dalším metodologickým nástrojem jsou kritéria kvality veřejného prostoru Jana Gehla. Po úvodu do urbánní antropologie se práce zabývá veřejným prostorem jako takovým, pokouší se jej definovat, zasadit do praktického rámce a nastínit hlavní problémy jeho současné krize. Další část je věnována procesům apropriace a jejich podobám. V aplikované části je následně na příkladu čtyř konkrétních veřejných prostranství Prahy, která jsou obyvateli přisvojována, popsán a zhodnocen jejich význam v kontextu celého města. Poslední část je jakýmsi převedením teorie do praxe v podobě mikroprojektu ve veřejném prostoru Prahy. Klíčová slova Apropriace, město, urbánní antropologie, veřejný prostor, veřejné prostranství.
|
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
host ::
RSS.